Celebrity pod lupou: Jan Werich jako pohádková král

Po tak velkém úspěchu v roce 1952 dostal režisér Bořivoj Zeman úkol, aby natočil další, stejně úspěšnou pohádku. Volba padla na literární odkaz Boženy Němcové a nakonec byla vybraná pohádka Sůl na zlato. První volba na roli starého krále padla na Františka Smolíka a pohádka měla být natočená v poetickém stylu v zajímavých lokalitách. Uvažovalo se třeba o solných jeskyních, kde se před rozhněvaným králem měla skrývat jeho nejmladší dcera Maruška.

Ve stejné době byl velice populární Jan Werich, a to kvůli historické komedii Císařův pekař – Pekařův císař. V plánu bylo natočit s Werichem něco dalšího, dokud neopadne divácké nadšení z vydařené komedie. A produkční Jaroslav Jílovec dostal nápad, jak využít úspěch dvou projektů pro realizaci třetího.

František Smolík si na královskou roli musel ještě nějaký rok počkat a zahrál si krále v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele. V pohádce Sůl nad zlato dostal královskou roli Jan Werich.

Ten však z výsledné podoby pohádky nebyl moc nadšený a tvrdil, že to nedopadlo tak dobře, jak chtěl. Během natáčení vznikla i celá řada nedorozumění. Dokonce i zpětně litoval, že dal hereckou příležitost Burianovi, protože v té době už o něj nikdo neměl zájem.

Natáčení s bývalou hereckou hvězdou prý nebylo vůbec snadné, byl už hodně nemocný a hlavně zlomený. O to větší překvapení pro Wericha bylo, když nakonec pohádka u diváků zabodovala. Přestože se návštěvností Pyšné princezně nevyrovnala, i tak si ji v kinech nenechalo ujít přes 6 milionů návštěvníků.

Diváky bavilo i herecké obsazení. V rolích princů perlili Lubomír Lipský jako Chrabrý, Miroslav Horníček jako Krásný a Miloš Kopecký jako Chytrý. Horníček odrážel posměváčky, kteří tvrdili, že krásný rozhodně není, že ve světě pohádek je možné všechno, když může být Kopecký princem Chytrým…

I princezny byly tři a Stellu Májovou i Irenu Kačírkovou zastínila patnáctiletá studentka zdravotní školy v Prostějově Milena Dvorská.

Na rozdíl od Wericha, Bořivoj Zeman byl s Vlastou Burianem spokojený. Pro opomíjeného herce to bylo malé vzkříšení a měl celou řadu nápadů, které se režisérovi líbily. Řada scén vznikla improvizací mezi Burianem a Werichem a režisér do nich ani nezasahoval. Burianovi bylo tenkrát třiašedesát let a byl nemocný, ale z vděčnosti, že mu Werich hodil záchranné lano a dal mu hereckou příležitost, se snažil ze všech sil svou práci odvést co nejlépe. A celou dobu natáčení ani na chvíli nezapomněl svůj vděk vůči Werichovi dávat najevo.

Pohádku má v nabídce prima+ a Voyo.