Baba Jaga z Mrazíka i Kostěj Nesmrtelný: Georgij Milljar v pohádkách exceloval. Oženil se až v 65 letech

Nejslavnější ježibaba z ruských pohádek

Některé děti tím možná ještě připravíme o iluze, ale většina dospělých, kteří na oblíbené pohádce Mrazík (1964) vyrostli, už dnes ví, že roli vychytralého dědečka Hříbečka na sebe vzala žena, Galina Borisova, zatímco o legendární babu Jagu se postaral muž, herec Georgij Milljar.

Právě tomu bychom rádi věnovali prostor na následujících řádcích, protože bez něj by koneckonců u Čechů tak populární vánoční film zřejmě vůbec nevznikl. Filmaři totiž skladovali natočený materiál ve sklepě domu, ve kterém během natáčení pobývali. Jednou ráno tam nečekaně prasklo potrubí a všichni se zděsili, že veškerá dosud pořízená práce přijde vniveč, ale když se k budově seběhli, s údivem pohlédli na zmrzlého a promáčeného herce, jak ze sklepa zachraňuje filmové kotouče.

Z toho je znát, že Georgij Milljar byl herectví oddán a skutečně miloval účinkování v pohádkách, ostatně si zahrál v mnoha dalších. Jeho vůbec první filmovou rolí byl car v rodinném příběhu O plačtivé princezně (1938), dále můžeme zmínit např. filmy Zakletá nevěsta (jinak také uváděn pod názvem Vasilisa překrásná), O hodném koníčkovi, Bohatýr Nikita, Kocour v botách, Jak voják přemohl vodníka, Krásná Varvara nebo Finist, jasný sokol ad.

Na základě těchto a nespočtu dalších rolí můžeme směle prohlásit, že Georgij Milljar proslul právě ztvárněním nejrůznějších pohádkových babic, ale i Kostěje Nesmrtelného. Toho si zahrál poprvé ve zmíněném Bohatýru Nikitovi (1945), podruhé pak v pohádce Ohněm, vodou a trubkami (1967), kde se mimochodem objevila rovněž představitelka milé Nastěnky, Natalja Sedych. Úlohy baby Jagy se Milljar ujal nejprve roku 1939 ve Vasilise překrásné, následně v námi milovaném Mrazíkovi a rovněž ve filmu Zlaté parohy (1972). Baba Jaga se vyznačuje svérázným kostýmem a výrazným líčením. Možná jste netušili, že obojí si její představitel navrhoval sám.

Babu Jagu pro nás vylepšil mistr dabingu

Čím to ale je, že právě Mrazík u nás každoročně o Vánocích vítězí na celé čáře? Čím to je, že si v našich srdcích získal mnohem pevnější místo než všechny ostatní výše uvedené pohádky, byť jistě také kouzelné a zábavné?

Cha, Ivan! Přišel nečekán, nezván, chaloupku otočil a mě tím probudil. Nebylo mu asi vhod, že do lesa měla vchod, pche!

Stačí zmínit jednu z mnoha nesmrtelných hlášek, jež ve filmu zazněly hlasem Františka Filipovského, a pravděpodobná odpověď je na světě. Snad nikde jinde nenajdeme tak dokonalý, nezapomenutelný dabing Georgije Milljara. Hlas mu propůjčili také Antonín Klimeš, Bohumil Bezouška, Ferdinand Kůra, Stanislav Neumann či Vlastimil Zavřel, ale marná sláva.

Chyťte je, svažte je, mučte je, zabte je. Jasné?

Leckterý věrný fanoušek by byl jistě schopen odříkat celou pohádku slovo od slova od začátku až do konce, snad kromě zběsilého proudu slov podvodného žebráka žadonícího o almužničku.

Šuškalo se, že herec je homosexuál

Jaký ale vlastně byl ten muž, který ztělesnil naši oblíbenou ježibabu? Jak žil a skonal? Inu, narodil se 7. listopadu 1903 do bohaté rodiny v černomořském přístavu Gelendžik. Jeho otec zemřel, když chlapci byly pouhé tři roky. Matka ho poté přesunula na venkov, kde se pod dohledem osobního učitele naučil hned několika jazykům. Velká říjnová socialistická revoluce ukončila jeho přebývání v přepychu zkonfiskováním rodinného majetku.

Jeho profesní dráhu jsme už naťukli, ale co ta osobní? Do chomoutu vlezl až v pětašedesáti letech s o pět let mladší Marijou. Možná i proto, že čekal tak dlouho a že jeho náručí mnoho milenek neprošlo, se šířily zvěsti o jeho údajné homosexualitě, které ovšem sám nikdy nepotvrdil. Zemřel jen pár měsíců předtím, než dosáhl požehnaných devadesáti let, přesněji 4. června 1993 v Moskvě.