Brejchová a Brodský během natáčení filmu Hodíme se k sobě, miláčku…? řešili krizi i v manželství

Známý příběh poněkud vyčpělého manželství Marty a Viktora se točí kolem Martiny přítelkyně Aleny, které vybral manžela počítač. Marta a Viktor Tomášovi se po jistém váhání vydají do kybernetického ústavu, kde jim přístroj sdělí, že jejich soužití se rovná hazardu. A když už se rozhodli vyzkoušet tuto moderní metodu, rovnou si zkusí najít ideální partnery. Nestárnoucí romantický a komediální film tak servíruje divákům jednu zábavnou zápletku za druhou.

Stejně jako v Noci na Karlštejně, ani při natáčení tohoto snímku nebyly manželské vztahy Jany Brejchové a Vlastimila Brodského nejlepší, ale jako velcí profesionálové svou práci před kamerou odvedli perfektně. I když rozvod přišel až v roce 1980, kouzlo vzájemné přitažlivosti bylo už dávno pryč a možná nebylo nejšťastnější uzavírat sňatek v pátek třináctého (1964).

Na filmovém plátně jim však chemie navzdory osobním problémům fungovala skvěle a v kině vydělala komedie v té době krásných 5 milionů korun. Režisér Petr Schulhoff se rozhodl pro natáčení druhého dílu, ale nakonec se k tomu nedostal. Jako válečné dítě se celý život potýkal s démony z minulosti, za které nejspíš mohl i jeho pobyt v koncentračním táboře, kde mu v náručí zemřel otec. Nakonec odešel ze světa dobrovolně, když se vědomě předávkoval léky.

Jako režisér byl velký puntičkář, v jeho filmech nebyl prostor pro improvizaci a k práci přistupoval velmi profesionálně. To nejhůře nesl Vladimír Menšík, který byl naopak zvyklý improvizovat stále. S režisérem se mu dobře nepracovalo a litoval, že roli instalatéra přijal. Kvůli neshodám se Schulhoffem jeho postava nedostala tolik prostoru, kolik bylo v původní verzi scénáře. Menšík už nikdy s režisérem nespolupracoval.

Podivné bylo i chování Ivy Janžurové a Františka Peterky. Před kamerou sice hráli energické novomanžele, ale v šatně spolu nikdy nepromluvili. V pauzách si raději četli.

Vlastimil Brodský

Vlastně se ani hercem stát nechtěl. Byl velmi nesmělý a stydlivý. Než se pro profesi rozhodl, nechal se v Ústavu lidské práce prozkoumat, zda má pro tuto profesi vůbec nějaké vlohy. Odborný posudek po mnoha letech zveřejnil pro pobavení kolegů.

Ve své povaze musí často vyrovnávati konflikty citových výstřelků s úsilím a kontrolou střízlivého rozumu. Má sklon k mnohostranné činnosti. Pokud se dovede nadchnout pro nějaký plán, je schopen jej provést až do konce. Neurologický nález negativní, avšak značně citlivá vnímavost a duševní pohnutlivost, kteráž pro povolání herecké není kontraindikací,

psalo se v posudku.

Brodského a Sováka si natolik oblíbil režisér Zdeněk Podskalský, že dokonce do veselohry Kam čert nemůže nechal připsat dvě role, aby dvojici mohl obsadit. V další komedii Spadla z měsíce už pro ně byly připravené role veselých družstevníků a souhra herců se potvrdila i v další komedii Světáci, kde k nim ještě přibyl Jan Libíček.

Brodský však předvedl že umí zahrát i záporné postavy a vzal roli kolaboranta v oscarovém filmu Ostře sledované vlaky nebo roli ministra ve filmu Zločin v šantánu.

Hodně se režisérům líbilo obsazovat Brodského i s manželkou. Zahráli si spolu ve snímcích Smrt černého krále, Farářův konec, ve zmíněné komedii Hodíme se k době, miláčku…?, v Noci na Karlštejně, nebo v komedii Ženu ani květinou neuhodíš. Královský pár vytvořili v seriálu Arabela. K veselohře Ďábelské líbánky vymysleli námět a hráli hlavní role.

Komedii Hodíme se k sobě, miláčku…? nabízí 18. května TV Prima.