Atentát (1964): Jak to bylo doopravdy tenkrát ještě filmaři nevěděli. Proč?

Na filmu spolupracovali i bývalí parašutisté

Nejen, že byly ve snímku natočeny záběry skutečných seskoků, kdy parašutisté vyskakovali z horkovzdušného balónu, ale při zobrazení reálií se režisér snažil co nejvíce použít znalosti válečných veteránů. Zejména pro záběry z výcvikového střediska v Anglii tak byli k práci povoláni bývalí parašutisté.

Film je věrným zobrazením skutečných událostí

Pokud se chcete přesunout v čase a nechat se obklopit atmosférou, kterou všichni prožívali, film je pro vás to pravé. Mistrná režisérská i herecká práce, kterou oceňují i váleční veteráni. Film zpracoval všechny dostupné materiály, které měl ve své době k dispozici. Co však filmaři nevěděli?

Jak to bylo doopravdy

Ve státním archivu bezpečnostních složek v Praze se až po dlouhých 73 letech našla oficiální policejní zpráva původně určená pro německé gestapo. Ta vrhá na případ zcela jiné světlo. Roku 1942, kdy se atentát na Heydricha uskutečnil, totiž byly události trochu jinak. Na lidem nenáviděného říšského kancléře vystřelil jako první Gabčík. Jeho britský samopal typu Sten se ale zasekl, a proto z něj rána nevyšla.

Automobil s Heydrichem se zastavil a v několika vteřinách na něj Kubiš hodil granát. Bohužel však vozidlo minul a auto zasáhly pouze šrapnely. Právě tyto úlomky granátu zranily Heydricha. Nezemřel ale. Během několika dní se mu při léčení zranění v těle vyvinula silná infekce, které záhy podlehnul.

Film vynikajícím způsobem zobrazuje všechna tehdy známá fakta a události. Jeho atmosféra vás přenese do doby Heydrichiády, a představí vám události, které se v naší zemi staly po uskutečnění atentátu.