Ať žijí duchové: Zdeněk Svěrák udělal z ideologického díla okouzlující příběh, který nechal děti snít a dospělé pobavil

Ať žijí duchové: Zdeněk Svěrák udělal z ideologického díla okouzlující příběh, který nechal děti snít a dospělé pobavil

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Režisér Oldřich Lipský se moc nevěnoval tvorbě pro děti, ale do historie českého filmu se zapsal komediemi Tři veteráni a Ať žijí duchové. A v obou případech komedie nesou stopu Zdeňka Svěráka. Ať žijí duchové měl být původně angažovaný film o pionýrech, kteří pomáhají budovat socialistickou vlast.

Zdeněk Svěrák úplně přepsal scénář a naprosto vytěsnil původní ideologický záměr o budování socialistické vlasti. Místo toho přišel s příběhem plným dětských hrdinů, kteří s pomocí přátelských nadpřirozených bytostí pomáhají zvelebit zříceninu hradu pod vedením rytíře Brtníka z Brtníku.

Lipský a Svěrák tak dokázali svým mistrovstvím přelstít tehdejší režim a místo poučného filmu pro budoucí vyznavače dobové ideologie vznikl apolitický a zábavný film pro děti i dospělé. Letní oddechovou atmosféru filmu podtrhují písně hudebního skladatele Jaroslava Uhlíře. Jako z jiného světa v té době působily ve filmu reklamy na Pribináček a na Alpu.

O úspěch filmu se zasloužil i mistr v oboru, kameraman filmových triků Vladimír Novotný. Ten dokázal v té době bez počítačů vymyslet jednoduchý trik, kterým bylo možné natočit děti a trpaslíky v jednom záběru. Jednoduchost jeho práce dodnes dokáže udivit zkušené mistry v oboru.

Diváci tak mohli obdivovat malé trpaslíky, kteří nosí také malé trámy a nářadí. Vše se točilo v ateliérech na Barrandově, bez počítačů. Trpaslíci byli jednoduše od dětí daleko a opticky tak působili menší. Děti se museli pohybovat pomaleji, aby vše vypadalo přirozeně.

Dotyčný hrad byl Krakovec, kde se točilo celé prázdniny. Celá řada zábavných scén se však do filmu kvůli cenzuře nedostala. Přestože filmaři udělali pro hrad novou střechu, ta se na něj však nedostala a opět se použilo optické iluze a střecha byla postavena před hradem.

Představitelka Leontýnky (Dana Vávrová) se bezhlavě zamilovala do Janka (Jiří Procházka) a velice těžce nesla, že on její city neopětoval.

Dana Vávrová šla po této roli doslova na dračku a přicházela ji jedna nabídka za druhou. Vidět jste ji mohli třeba v komedii Kulový blesk nebo jako Karkulku v oblíbeném seriálu Arabela. Když povyrostla, objevila se například ve filmu Pan Tau. Později se vdala do Německa, kde ve své profesi pokračovala a objevila se například v populárním seriálu Místo činu. Jejím mužem byl režisér Joseph Vilsmaier, se kterým měla tři děti. Zemřela na rakovinu v 41 letech.

V komedii si také můžete všimnout malé Terezy Brodské, která si tak mohla zahrát ve filmu se svým otcem. Drobnou roli vytvořil i slavný Tomáš Holý. Roli „maličkého“ si zahrál chlapec Jirka Brož z dětského domova, kterého si adoptoval herec Vladimír Krška.  

Hlavní dospělou roli měl hrát původně Jan Skopeček, ale byl v té době zrovna v nemilosti režimu a nemohl být obsazen. Rytíře Brtníka se ujal Jiří Sovák a byla to pro něj zapeklitá práce. Neměl moc rád děti a na place jich bylo pořád hodně. Kdo ví, co vlastně popíjel, když chodil s lahví Alpy. Nezapomenutelné role vytvořili i Lubomír Lipský a Věra Tichánková.

Film byl letos nově digitalizován a můžete si ho připomenout už 30. října v podvečer na Nově.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku:
  • ČSFD,
  • autorský článek