Seriál 30 případů majora Zemana je dodnes pro mnoho lidí neškodná podívaná se sympatickým Honzou
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciHistorici však vidí v seriálu naprosto jasnou manipulaci s myšlením lidí. Jak uvedl v jednom rozhlasovém pořadu historik Michal Stehlík, celý seriál směřuje k tomu, aby lidem vykreslil imperialistický Západ jako ochránce všech lotrů, kteří se tam po válce a v následujících letech snažili ukrýt. Podle Stehlíka nic v seriálu nebylo samoúčelné.
Obyčejní seriáloví diváci mohou namítnout, že se dívali na kriminální případy a žádný skrytý nástroj k ovládání jejich myšlení nenašli. Podle fanouškovských skupin na sociálních sítích si seriál dodnes drží slušnou základnu diváků, kterou by mu mohl leckterý nový seriál závidět.
Je tedy jasné, že se na názorech na seriály natočené v době totality běžní diváci a odborníci na komunistickou historii nikdy neshodnou.
Stehlík uvádí, že hned v první epizodě, kdy země pociťuje dozvuky války, už jsou nepřátele lidu, jako byli němečtí záškodníci (werwolfové), Němci a kolaboranti, spojováni s hlavní dějovou linkou, která se táhne celým seriálem, tedy jsou to nepřátelé budoucího socialistického státu.
Stejně tak seriál velice umně využil tzv. banderovce (Ukrajinskou povstaleckou armádu), kteří se přes Československo chtěli dostat do Bavorska. Honza Zeman z toho vyjde jako hrdina a komunisté měli podle odborníka na historii banderovce opět využít k tomu, aby ukázali, že tito povstalci se špatnou pověstí mířili na Západ proto, že jim tam měla být poskytnuta pomoc.
Trochu upravená historie
Žhavou postavou seriálu byl agent Bláha (Radoslav Brzobohatý), na kterém měl totalitní systém ukázat selhání jedince, který zahodil svou kariéru četníka, nepochopil, že společnost směřuje ke světlým zítřkům a uprchl přes mrtvoly na Západ. A aby to bylo ještě dramatičtější, nevděčník se ještě rozhodl, že bude své rodné zemi škodit.
Málo se ví, že inspirací pro Bláhu byl skutečný agent Václav Knotek, ale seriál ho vylíčil trochu jinak. Ten v roce 1940 prchl před zatčením gestapem a dostal se do Francie, kde se přidal k československé armádě. Po porážce Francie pracoval na exilovém ministerstvu národní obrany v Londýně. Ke konci války měl být vysazen do protektorátu, ale kvůli počasí to opakovaně nevyšlo. Během války byla jeho manželka a dva synové v táboře ve Svatobořicích a bratr zemřel v Osvětimi.
Po válce se stal přednostou šifrovacího oddělení ministerstva vnitra, ale protože nesouhlasil s komunistickými postoji, byl odvolán a následně zase povolán zpět. Po roce 1948 se však pro své názory stal pro komunisty nepřítelem a na poslední chvíli se mu před zatčením podařilo utéct do Londýna, kam ho následovala žena a čtyři děti.
Jako agent podporovaný britskou tajnou službou se vrátil za pár měsíců s pozměněným vzhledem zpět jako obchodník s textilem. Na udání byl zatčen, a protože tušil, co by následovalo, použil kapsli s kyanidem.
Seriálový Bláha byl však neschopný agent, kterému se nic nedaří, ale doufá, že dokáže potrestat „pracující lid“. Tak ho alespoň vidí historik Stehlík. A aby se dostal na Západ se zásluhami, naplánuje si vraždu Zemana. To se však zvrtne a odnese to nevinná manželka Zemana. A hrdina Zeman zlikviduje velkého padoucha.
A jak to vidíte vy? Kvalitní kriminální seriál, nebo tvrdá propaganda, která je dnes k smíchu?
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci- plus.rozhlas.cz,
- vhu.cz,
- Autorský text